Společný jazyk pro tisk?

Dr. David Penfold, Edgerton Publishing Services - dříve odborný asistent na University of the Arts (Londýn) a hostující pracovník na Nottingham Business School - týkající se standardizace tiskových podmínek.

Povězte nám o své práci ve výboru ISO / TC 130 (tiskové a grafické technologie) ...

Zvolávám pracovní skupinu 1 (terminologie). Již několik let je hlavní činností WG1 vývoj korekturní normy ISO 5776, která obsahuje standardní korekční značky korektury pro abecední i logografické jazyky (čínština a japonština). Nyní se reviduje, aby zahrnovala korejštinu, což je abecední a slabičný jazyk. Chtěl bych zdůraznit, že nemluvím žádným z těchto jazyků, ale v pracovní skupině jsou odborníci, kteří jsou rodilými mluvčími.

Pracovní skupina 1 se rovněž ujala úkolu pokusit se standardizovat podmínky používané v normách vyvinutých jinými pracovními skupinami v ISO / TC 130, aby se snížil počet definic stejného výrazu a pomohlo ostatním pracovním skupinám, když to potřebují definovat termín. Existují pravidla ISO pro definice a také se pokoušíme sladit všechny definice s těmito pravidly. Aktuálně jsme v přechodné fázi, když se díváme na to, co by se dalo popsat jako základní soubor pojmů, které můžeme umístit na web ISO / TC 130 a zpřístupnit pro překlad do jiných jazyků než angličtiny.

David Penfold

Jsem také členem WG12 (post-press), i když nejsem opravdu expert v této oblasti. Bylo by dobré, kdyby se více z těch, kteří mají zkušenosti v této oblasti, buď jako výrobci, nebo uživatelé dokončovacích zařízení, aktivně podílelo na vývoji standardů v této oblasti.

Jsem členem pracovní skupiny 3, která byla zřízena před několika lety, aby se zaměřila na budoucí směřování ISO / TC 130. Nedávno dokončila revizi strategického obchodního plánu pro ISO / TC 130 a je také odpovědná za relativně nový odpovídající web.

Jaký je případ standardizace terminologie v tisku?

Nehledě na problémy, které jsem zmínil výše, mít standardní terminologii znamená, že každý ví, na co se odkazuje, když se používá určitý termín.

Jaké jsou potíže? Proč to ještě nebylo provedeno?

Existují potenciální potíže, když termín znamená různé věci pro různé lidi. Takže standardní definice (možná více než jedna pro konkrétní výraz) by měla situaci vyjasnit. A bylo to provedeno; před několika lety byla vytvořena ISO 12637, ve které jsou definovány pojmy. Existuje však mnoho pojmů, které v tomto standardu nebyly, a také mnoho definic, které se liší od těch v tomto standardu. Tato práce je pokusem o aktualizaci, ale nejedná se o oblast, kterou mnozí považují za prioritu.

Stane se z toho v budoucnu stále větší problém? Existují nějaké příklady běžných nedorozumění?

Je to již problém, i když je zapotřebí spíše taxonomie nebo ontologie (kterou bych chtěl, aby se WG1 rozvíjel). Důvod pro to není pouze technický, i když by bylo užitečné vidět konkrétní výraz v kontextu, ale také to souvisí s vnímáním odvětví. Neexistuje žádný standardní kód odvětvové klasifikace (SIC) pro polygrafický průmysl jako celek, takže i přes to, že jde o odvětví s jedním z největších obratů, není vládami ani v ekonomických statistikách vnímán jako velký průmysl. Tímto problémem se nyní zabývá skupina v USA, která usiluje o vytvoření základní taxonomie, aby bylo jasné, jaké činnosti by měly být zahrnuty jako součást odvětví tisku.

Existují tedy nedorozumění, ale ne tolik technologie. Některé pojmy, zejména v souvislosti s barvou, jsou obtížně srozumitelné a někdy protiintuitivní, ale nepochopení v širším světě je vážnější. Lidé neocení, že tisk sahá od oblastí, jako je správa barev a chemie inkoustových technologií, až po tisk velkých obalů budov, a že ačkoli digitální technologie a elektronické publikace dosáhly ve vydavatelském průmyslu velkého pokroku, je tisk vše - všudypřítomná a součást života každého.

Standardizace terminologie může k řešení tohoto problému zjevně přispět jen malou měrou, mělo by však být samozřejmé, že pokud se všichni nedohodnou na tom, o čem se mluví, vždy existuje možnost záměny.

Existují jazyky, ve kterých je obtížné komunikovat odbornými termíny, nebo techniky, které se obtížně komunikují?

Nejsem lingvista, takže si nejsem jistý, zda mohu odpovědět na první část této otázky, kromě toho, že mezi zeměmi, které patří do ISO / TC 130 (asi 25 - samozřejmě, samozřejmě, země s významným tiskem průmyslových odvětví), vývoj standardů probíhá po většinu času poměrně hladce. I když jsou standardy vyvíjeny v angličtině, příležitostně používají jako základ standard z té či oné země (nikoli původně v angličtině), takže se zdá, že mezi těmito zeměmi existuje obecné chápání oboru.



Jako v každé oblasti, některé koncepty vyžadují poměrně hluboké porozumění. Zmínil jsem barvu výše a existují také problémy spojené s výměnou dat a podobnými tématy, která vyžadují technické zázemí. Stejně tak praktické aspekty tisku vyžadují školení, ale to nespadá do rámce vývoje norem.

Jelikož existují mezinárodní značky pro korektury, existuje něco podobného pro tisk?

Při tisku knihtiskem samozřejmě existuje mnohem těsnější vztah mezi rozvržením stránky a jejím tiskem, než je tomu dnes u většiny dnes používaných metod tisku, kdy je dodán digitální soubor a efektivně vytvořen obraz, který je přenesen do Podklad. Takže dřívější značky pro korekci důkazů pokrývaly problémy s tiskem.

Značky v ISO 5776 pokrývají pouze text, takže může existovat důvod pro vývoj standardních značek pro opravu chyb v reprodukci obrazu, ale ani zde se obvykle neopravuje skutečný tisk. Totéž platí pro nesprávné vyřazení, nesprávné okraje stránky, nesprávné šířky hřbetu knih a mnoho dalších chyb, ke kterým dochází při různých typech tisku.

Jak by se dalo vyvinout mezinárodní korekční symboly pro tisk, není jasné a neviděl jsem po nich žádnou poptávku. Pokud by se taková věc měla vyvinout, první fází by bylo definování typů chyb, ke kterým dochází. Pokud by se na tom nedalo dosáhnout dohody, bylo by nemožné vyvinout způsoby indikace chyb.